Kdo s koho: betonová vs. anhydritová podlaha

Souboj beton vs. anhydrit trvá, co se týká podlah, už nějaký ten pátek. Beton se bije do prsou jsouc pevný jako skála, anhydrit se vychloubá svým neodolatelným, zrcadlovým leskem. My se na oba materiály však podíváme z perspektivy zlaté střední cesty – takže beton, nebo anhydrit?

Lesk a bída anhydritu

Anhydrit má o 20 % vyšší tepelnou vodivost než beton. Vyrábí se ze sádrovce, neoceníte ho proto ve vlhkých prostorách, protože snáze chytne plíseň. Ve venkovních prostorách jej dokonce nevyužijete vůbec, jelikož tam vlivem vlhkosti ztrácí svoji pevnost.

 

Anhydrit se rozlije a působením gravitace vám vytvoří onu bájnou zrcadlovou rovinu, z toho důvodu nelze vytvořit spád. Také si s ním nevystačíte jako s finální nášlapnou vrstvou. Nemá k tomu totiž ideální vlastnosti, proto je třeba položit na něj podlahovou krytinu.

 

Anhydrit nepraská. Ani u větších ploch tedy nepotřebujete dilatovat ani aplikovat kari sítě. U schnutí anhydritu však může nastat potíž kvůli vlivu slunečního záření nebo průvanu – vzniknou tak nerovnosti. Před vylitím anhydritu je třeba vytvořit nepropustnou igelitovou vanu, protože tekutý se nesmí dostat do konstrukce stavby.

Beton: je pevný jako skála?

Betonovou podlahu budete ve vlhkých prostorách jako jsou garáže a terasy vychvalovat až do nebe. Beton totiž na sobě při styku s vodou nedá znát žádné deformace. Ač má anhydrit vyšší tepelnou vodivost, beton v sobě udrží teplo déle. S betonem získáte rovinu díky strojnímu hlazení. Když se vám zamane spádu, například do garáže, máte ho mít.

Při schnutí nehrozí u betonové podlahy problémy vzniklé vlivem tepla či větru, protože směs je pouze vlhká, nikoli tekutá. Asi největší slabinou je praskání betonu. K jeho zamezení je potřeba beton dilatovat, aby nevznikly nežádoucí trhliny – to ale až od 150 m2, kam spadají především haly, sklady a venkovní prostory, nikoli byty a běžné rodinné domy. U betonu oproti anhydritu není třeba zdlouhavé aplikace igelitové vany, postačí položit separační fólii. Sci-fi není ani aplikace barvy na betonovou podlahu.

 

A to nejzajímavější na konec: Betonová podlaha vás vyjde o 30–40 % levněji než anhydritová.

Beton, nebo anhydrit?

Oba materiály mají svá specifika a využití. Co se týče rychlosti realizace v klasickém rodinném domě (do 150 m2) není vítěze, ani poraženého – podlahu z betonu i anhydritu budete mít hotovou za 1 den. Ve větších prostorách (skladové a výrobní haly) by se teoreticky anhydrit díky absenci dilatace realizoval rychleji, avšak tam se tolik nevyužívá, protože nedisponuje potřebnou pevností a vyžaduje další pokládku podlahové krytiny.

 

Uvažujete-li o podlahovém topení, poslouží dobře jak anhydritová, tak betonová podlaha. Betonové podlahy jsou tou levnější variantou, přičemž kvalita je oproti jiným srovnatelná.

 

Nevíte si rady s tím, jak udělat betonovou podlahu? Nedělejte si dále vrásky a svěřte její realizaci profesionálům.